Po studiu historie pohádky Bambi a biografie svého autora Felix, příběh přišel rozebrání pohádky podrobně. Pokusme se zjistit, proč nejen fascinuje publikum z Malé do Velké, ale také se stala druhem literárního fenoménu, který obdržel titul "první ekologický římský".
Samozřejmě, příběhy o mluvících zvířatech se objevily na samém úsvitu lidstva. Nejprve existovali ve formě mýtů. V té době lidé stále cítili jejich neoddělitelnou jednotu s přírodou a mávl světem kolem jejího obrazu a podoby. Živá tvorová byla vnímána na stejných podmínkách a často dokonce prováděli v roli božstev nebo předků totemů.
S tvorbou civilizace toto spojení oslabilo a tyto příběhy byly stále více podniknuty formou alegorie. Ve stejných bajkanech Ezopa nebo středověkého "Fox románu", zvířata sloužila pouze maskami, za kterých byli lidé skryty s rozpoznatelnými vášněmi a neřesti.
Situace se začala měnit pouze ve druhé polovině XIX století. Zdá se mi, že evoluční teorie Charlese Darwin v tom hrála rozhodující roli. Díky ní začaly být živé bytosti opakovaně vnímány jako naše bezprostřední příbuzné - teprve teď ne v mytologickém, ale vědeckém kontextu.
Nový pohled na zvířecí svět začal proniknout do fikce. Salten byl daleko nejprve. Stačí si vzpomenout na "džungli knihu" (1894) R. Kipling nebo sbírka "divoká zvířata, jak je znám" (1898) E. Setle-Thompson.
Pohádkové příběhy "Jungle knihy", samozřejmě, stále plné alegorie, ale zvířata zde už nevypadají jako herci, kteří hrají někoho jiného. Jsou vepsány v přirozeném prostředí, obdařeném vlastním zvykem a jedním nebo jiným, jsou proti stejnému muži Mowgli. Kipling Fairy příběhy je spíše nové mýty napsané po Darwin.
Příběhy a příběh Seton-Thompsonu nepojpeme pohádky. Jeho zvířata nemluví a neexistují v naprosto reálném světě. Nicméně, spisovatel se snaží dostat se k nim co nejvíce, převést své pocity, najít lidské analogie pro tyto pocity, a tím i čtenář vcítit čtyři-legis hrdinové.
Co se týče pohádky "Bambi", jeho zvláštnost je, že našla nějaké "zlaté střední" mezi přístupy Kiplingu a Setle-Thompson. Na jedné straně je stále pohádkovým příběhem, na druhé straně - jeho postavy nejsou tak mythikizované a epické, jako v Kiplingu.
Jako MadeKo, Louise Wong pozorovatel byl napsán, spisovatel podařilo odměnit zvířata lidským projevem a zároveň neruší svou podstatu. Kromě toho, před "Bambi", žádná pohádková pohádková zvířata tak přirozeně.
Ano, Salten do značné míry "Zarovnává" lesní obyvatele, aby byly blíže a jasnější čtenáře. Současně však spisovatel ukazuje, že je to stále ostatní stvoření s jejich způsob života, chování a dokonce i celoživotní. Například, Bambi je překvapen, že zjistí, že jeho známá veverka měla čas stát se babičkou a zemřít od záclonových zubů.
Jako bývalý lovec, Salten je velmi spolehlivě líčí mnoho jelených návyků v jeho pohádce. Dozví se, že Oleinok může chodit ihned po narození, že hlavní tajemství přežití je opatrnost a schopnost skrýt. Který během růstu rohů musí jelen "počítat" - to znamená, že přeskočit mrtvou kůži o kmenech a větvech stromů.
Stejně jako v přírodě, Bambiho matka z určitého času začne opustit svého syna sám. Koneckonců, jelen by se měl stát nezávislými mnohem rychleji než lidské dítě. Není divu, že otec Bambi přísně říká: "Nebudeš sám? Dát se dohromady! " "A trvá na tom, že se naučil" poslouchat, rozlišovat pachy a hodinky. "
Pokud jde o dospělé muže jelena, nestarají se o potomci a ženy se zajímají pouze o manželské období. Vidíme, jak zralý Bambi začíná mít přitažlivost k Falině, ale na konci manželského období, je také rychlé jít k ní (Saltten píše v básnících, že samci budou "cestou osamělosti"). Ano, a samotná Falina "si uvědomuje", což "miluje" Bambi teprve poté, co vyhraje svého soupeře v turnaji.
- Proč se mnou nestane? Získaný soubor pokorně. Bembby zažil okamžitou bolest: veselý, odvážný obličej se stal takovým submisivním a tichým. - osamělý cestovatel jde dál než ostatní! "Bembby to chtěl říct jemně, soucit, ale proti vůli, jeho hlas zněl přísně. - Už mě nemiluješ? Zeptala se Falina trochu slyšená. "Nevím," odpověděl Bembby. (Za. - I. Gorodinsky)
Sňateční soupeření mezi muži a vzájemnou agresí také náhle flarelves, instinktivně, a vůbec ne proto, že hostili v dětství. Současně, boj, Salten zobrazuje ještě mnohem více divokější, než je obvykle v přírodě.
Všechny tyto naturalistické prvky a vyrobené pohádky je tak originální. Toto výhody však nejsou omezené. Navzdory hezkému podílu naturalismu, báječný začátek v Bambi zůstává převládající.
Za prvé, zvířata tam mluví - a dokonce i různé typy volně komunikují mezi sebou. Existují příklady interspecifické vzájemné pomoci - například když jelen uvolní zajíc od Silka. Tón příběhu je také poměrně báječný - například zvířata volají Bambi "Prince of Forest" a obecně patří k jeleni s velkou úctou.
V postavách není obtížné najít lidské rysy a alegorie. Například, tady jako sova mluví o svých příbuzných:
- ... je ve světě něco jako zbytečné jako příbuzné? Koneckonců, pokud jsou pro vás cennější, nemáte s nimi nic společného, a ne-li, pak je potlačeno. Nejdřív nemůžeme stát za pýchu, druhý je pro nicnost. (Per. Y. Nagin)Zobrazující lhostejnost jelenových mužů k jejich potomků, zároveň dělá výjimku pro otce Bambi. Tento starý moudrý vůdce se poprvé objevuje pouze epizodicky, mluví se svým synem velmi suchým a omezeným na jednotlivé tipy. Starší Bambi se však stává, tím častěji se otec s ním postupně promění v stálý mentor a učitele.
Historie olének gobo svědčí o tomto ohledu, který je zachycen osobou. Tam je krmena, Holling a Cizished, v důsledku toho proniká s ohledem na jeho věčný nepřítel a pocit své vlastní exkluzivity. Vrátit se do přírody, Gobo zcela ztratí péči a rychle umírá z ruky lovce.
Zajímavé je, že z tohoto příběhu může čtenář provést různé závěry. To může vnímat vše jako alegorie člověka, který vyrůstal v "skleníkových podmínkách" a nikdy nezralý. Nebo jako podobenství o tom, že je nemožné důvěřovat svým přirozeným nepřátelům, i když se někteří z nich chovají jinak. Nebo že nejvíce útulnější otroctví v budoucnosti je mnohem nebezpečnější než svoboda.
Nejčistší alegorie (a jedna z nejoblíbenějších míst v knize) je konverzace dvou podzimních listů, ve kterém můžete snadno najít starý pár manželských párů.
- Co se nám stane, když odejdeme? - Budeme dole. - A co je tam níže? "Nevím," odpověděl první. - Někteří říkají jednu věc, jiní - druhá. Víte, kde je pravda? ... - A tam, pod, budeme něco cítit, vědomím? - Kdo to může říct? Nikdo se odtud nevrátil ... nehovejme o tom. ... raději si pamatujme, jak to bylo úžasné dobře k nám! Vzpomínáte si, jak se slunce dostane, jak byli v nás pohřbeni džusy života? Pamatuješ si? A život rosy v ranních hodinách? A měkké, nádherné noci? .. - Nyní noc je hrozná, - jsem si všiml druhé. - A vydrží nekonečně. "Neměli bychom si stěžovat," řekl první list, "protože jsme přežili všichni." - Opravdu jsem se moc změnil? - Zeptal se druhý list. - Vůbec ne! - Přesvědčeni o první. - Nezměnili jste nic. To je mě žlutá a vrásčitá, a vy - vy jste celý stejný pohledný muž. - Oh, odejít! - Přerušil první. - Né vážně! - Dusty vykřikl druhý. - Jste krásná, jako první den. A malé žluté pruhy, sotva pěkné, jít moc. Věř mi! "Děkuji," druhý byl dotčen. "Nevěřím vám ... Nevěřím ... ale díky za vaši laskavost." Vždy jste pro mě tak laskaví! Právě jsem si uvědomil, jaký jsi ty. (Per. Y. Nagin)Jak vidíte, spisovatel vůbec neřídil účel psaní populární výhody na botaniku, zoologii a ještě ekologii. Stejně jako každá umělecká díla, kniha string, především na emocích. Jeho jazyk je poetický a navržen tak, aby se probudil s čtenářem lásky k přírody, ale zároveň je skutečná příroda krásná a drsná zároveň. Autor nás nedává do druhu idylického místa, jako je Milnes ve Winnie Pohe. Jeho les je skutečný - se všemi nebezpečími, CAPRIZE počasí a nezkušeným bojem za přežití, kde neopatrné a slabé osoby (jako gobo) nevyhnutelně čekají na smrt.
Pokud se vám zdá, že "bambi" je jen sentimentální pohádka o roztomilých malých zvířatech a špatných lovců, pak jste to zřejmě nečetli. Skutečnost, že Solten jasně neřeší své děti, svědčí o hojnosti krutých vražd a krvavých scén popsaných barevně a bezohledně.
Bambi se setká s smrtí již na samém počátku knihy, když vidí, jak hořák zabíjí myš, a pak mrtvý jelen "v krvi s roztrhanou ránu na lopatě." No, když zima přichází s chladem a hladem, začíná jen série vražd - a bez účasti někoho.
Vrána zaútočila na malý nemocný syn zajíc a přilepil ho k smrti. Dlouho znělo v lese jeho jemné, utrpení hlasu. [...] Jiné čas, kdy muka choon zlomil hrdlo. Veverka unikla z jejích houževnatých drápů, vylezla na strom, a když přemýšlela, začala jezdit na větvích. Někdy se najednou posadila, v zoufalství, přední tlapky zvedl, zabalené hlavy hlavy, a červená krev tekla na bílých prsu. Najednou stlačila, křičela kousky a veverka padla do sněhu. Najednou hladoví Forties letěl do jatečně upraveného těla a začal brát jejich ponurý svátek. A brzy poté, co tato liška zlomila krásný, silný bažant, který miloval a respektoval celý les. [...] Potřeba, která neplánovala konec, vedla k prudké a hrubosti. Potřeba klesala svědomí, tlačil dobré motivy, zničilo dobré zvyky, zabil soucitu. (Per. Y. Nagin)Ne méně strašně popsal úmrtí králíků a lišek.
(Bunnies - S.K.) Zadní tlapky byly bezmocné ve sněhu, které se roztavily, namalovaly se v červené barvě šití horké krve. - Mohl byste mi trochu pomoci? - Opakovala se. Mluvila, jako by byl zdravý, klidně, téměř zábavný. "Nevím, co se mi stalo," pokračovala, "nic zvláštního ... Právě teď nejsem teď se pohybovat." Neřekla, padla na jeho boku a zemřela. (Per. - I. Gorodinsky) - Na úpatí velké borovice, - začal říkat Ronno, - Lisiza ve smrti Agony. Právě jsem prošel. Strašně vidět její trápení. Zamrkal sníh a teď hlodila zemi ... (za nagin)Samozřejmě, že v této pohádkovém příběhu je špatnost a něha a poezie. Ale to vše je harmonicky kombinováno s drsnou moudrostí skutečného života.
Vzhledem k tomu, že Bambi se rychle přesunul do kategorie dětských knih, v mnoha překladech a adaptacích, krvavých nebo zbytečných přírodních scén změkčených nebo zcela vyloučených z pozemku. Scény smrti králíků nejsou například v každém ruském překladu, s výjimkou převodu Gorodinsky.
Takové "opravy" nesmírně nelíbilo. Když američtí vydavatelé chtěli "opravit" druhou knihu - "děti z bambi" (zejména v kapitole, kde bylo znázorněno manželské zasedání Moose), Solten prudce oponoval takové úpravy a obecně se zeptal "ne propagovat své Práce jako dětská kniha ... ".
Na filmových úpravách, překlady a to, co to všechno vedlo, budeme hovořit již v následujících článcích.
Autor - Sergey Kuriy
Zdroj - Springzhizni.ru.